ledy v Srbsku

Datum: 29.01.2010
Autor: Mapař

Ve čtvrtek se na smíchovské stěně konečně dozvídám k zítřejšímu programu něco jistého. Plánované lezení ledových stěn nebude spojeno s výletem do Jizerských hor. Je plánováno jako jednodenní akce v Srbsku. Je to v celku logické. Lezení a turistika jsou poměrně odlišné disciplíny a sehnat na kombinovaný program dostatek lidí může být trochu problém.

Po dnešním lezení na stěně se Laďka nechává obměkčit a schválí mi Srbsko. Mám z toho dobrý pocit. Laďka nějak dokáže (nevím jak) skloubit odvahu a odpovědnost. O nedávném zranění ví, ale viděla i to, nakolik jsem se z něj otřepal. Ledy v Srbsku jsou možná techničtější, ale celou dobu tam lezec visí na špagátě a nemá kam spadnout. Nanejvýš tu stěnu nedá.

Pro mě má tato akce jeden praktický význam: Může být docela užitečné si před plánovanou vysokohorskou turistikou očenichat řešení problematičtějších situací. Jen tak cvičně si seřizuji svůj turistický cepín. Není to možná ideální typ nástroje, ale právě ten mám mít při VHT. To samé mačky. Také obyčejné.

V pátek ráno odjíždíme vlakem směrem na Beroun v šesti lidech. Záhy jsme u stěny a začínáme. Led je pěkně oklepaný, takže dnes ta cesta dostane už jen ránu z milosti. Největší fuška je se na kusy kompaktního ledu vůbec dostat. Je ho tu málo a nesahá úplně k zemi.

Ledu se ulámalo při lezení dost. Dokonce spadl i pěkný odštěpek skály, když jsem se v nepokrytém místě chytil cepínem za kámen – a neúmyslně vyrobil na léto nový chyt.

Trochu vážnější problém se ukazoval několikrát. Cesty jsou poměrně blízko sebe, a když se některý z lezců sesmekne z ledu, tak ho lano hází do strany vstříc kolegovi. S nazutými mačkami není takové vřelé sblížení dvou lezců moc sranda. Dopadlo to vždy dobře.

Jak v těchto podmínkách obstál kvalitní turistický cepín? Je nový, ostrý, snadno se dal zaseknout a držel podobně jako ten do ledu. Naproti tomu: Jediný cepín (případ VHT), na lezení v těchto podmínkách nestačí. Navíc mu chybí kladívko, takže do jistícího šroubu by se s ním mlátilo o něco hůř. Ale obstál by, kdyby musel. Jen by chyběl další do druhé ruky.

Ačkoliv by to teoreticky mělo být bezpečné, při návratu mám pár centimetrů nad kořenem nosu trošku zaschlé krve. Asi se mi nějak povedlo se škrábnout cepínem při jeho vysmeknutí. Nic vážného. Při lezení jsem o zásahu kůže neměl ani tušení.

Těším se na další podobnou akci a doufám v relativně normální lezeckou cestu.