 |  |  |  |
 |  | ||
Datum: 01.05.2010
Autor: Mapař
Letošní prvomájová vyjížďka měla tradičně velký počet účastníků a překvapivě dobré počasí. Přes noc sprchlo, to ano. Ale bylo to tak akorát na to, aby mokrá zem provoněla vzduch. Teplota – na kraťasy. Není co řešit.
Trošku překvapil její začátek: Jsou ohlášena dvě místa srazu. Možná že s ohledem na provoz bylo relativně dobré nashromáždit půlku lidí u lázní. Možná. V poslední chvíli se obě skupiny scházejí u Kučery. Ostřílení znalci prvomájovek si mohli všimnout i rozdílu v odjezdu. Obvykle jsou určeni nějací vedoucí skupin, je řečeno kterou trasu mají jet, a před startem si tak lidé vyberou. Tentokrát byl odjezd živelný.
Mělo to jeden zajímavý důsledek: Natálka se zmiňovala, že by do Lukova volila trasu přes Šobes. To je za normálních okolností jedna z nabízených variant a také mě by se líbila. Skupina jedoucí na Šobes nikde v dohledu. Když vyjíždíme na Pražskou, nějak mi to s tím Šobesem nejde dohromady. Upozorňuji Natálku a obracíme ke sjezdu do Gránic. Krásný den je, přes Šobes chceme oba, Natálka ho jistě ujede bez problémů, časově to vyjde (velká skupina sice jede kratší cestou, ale pomaleji). Není co řešit.
Na Gránické 70 se koukám po stopách cyklistů, ale projel zde tak jeden. No nic. Nemáme se ke komu přidat, takže jedeme podle svého. U Kraví hory doporučuji s ohledem na noční spršku levou cestu, podobně v Popicích. V Havraníkách se mrkneme na pozůstatky včerejšího pálení čarodějnic. Letošní čarodky byly zřejmě krotké. Nevidím zde žádnou ohořelou kostru demokraticky zvolené čarodějnice.
Za Havraníkama volím cestu přes Havranický kopec. Naprosto krásný den, téměř nulová zajížďka na vyhlídku, jistě louka s jarním kvítím… a na místě s překvapením zjišťuji, že Natálka má o jeden důvod k radosti víc: Tuhle vyhlídku vůbec neznala. No dobře. Nedaleko je ještě jedna. Samozřejmě nedaleko je trochu relativní pojem, tak zjišťuji stav. Když se ukazuje jedinou překážkou možné zdžování Natálčina táty, tak se Jirky prostě zeptám. Jeden telefonát a můžeme si vyhlídku od bunkru na Šobes dopřát úplně v klidu. Dokonce tady už někdo je.
Původně jsem si představoval návrat k výchozí cestě pod Havranický kopec. Při rozhovoru o cestě s Natálkou si najednou uvědomuji, že se to dá střihnout kolem roty a od ní rovnou dolů k lávce. Tahle vyhlídka byla tedy ve výsledku skoro zadarmo.
| | | |
| | ||
Pak už naprostá klasika: Kratičká zastávka na Šobesu, výjezd na silnici U ovečky a po silnici na Lukov. Je znát, že Natálka opravdu jezdí. Například na Šobesu nemá nějaký problém se mě udržet. Jedu sice na pohodu, ale to není proti dívce školou povinné tak úplně fér měřítko. Krom toho, že jedu na pohodu se nemusím nijak neobvykle omezovat.
Než definitivně zmizíme z lesa, tak potkáváme Evu. Eva se zpočátku z čiré neznalosti ohlíží po zbytku skupiny. Mohli bychom do toho Lukova dorazit spolu. Vzápětí si uvědomuji, že dokončovačka po silnici asi nebude nic pro drsnou bikerku Evina formátu. A ono opravdu. Eva odjíždí k finální hardcore terénní vložce a s Natálkou dojíždíme do cíle opět ve dvou.
Na místě už je téměř plno. Nějaká místa ještě zbývají, ale kuchyň v restauraci je zjevně zahlcená. Pro představu o počtu účastníků prvomájové vyjížďky: I když zde mají pivo za 11 Kč, po několika hodinách zaslechnu zmínku zdálky vypadající jako „tržba 8700 Kč“. V krásném jarním dni se na trávníku zahrádky leží krásně. Odjíždím jako jeden z posledních. Byla to dobrá prvomájovka.
 |  |  |  |