Od Slavonic k Hradisku

Datum: 29.05.2010
Autor: Mapař

Sobota je trochu tmavá, ale tentokrát jsem přeci jen vstal na sobotu docela brzy. Po krátké dopolední epizodě volím výlet do České Kanady (už zas). Čas by odpovídal, takže to půjde do soumraku stihnout celkem normálně. Budu jet spíše nonstop, než abych střídal spěch se zastávkami.

Kolem 13. Hodiny už jsem v tmavém odpoledni u Pstruhovce. Cestou budu mít nepatrný problém: Zapomněl jsem mapy. To je v pohodě od Slavonic až ke Zvůli, ale pak nevím, zda při vjezdu na silnici zabočit doleva či doprava. Na místě to řeším zahnutím doleva. Kunžak je naprosto jasnou hranicí k návratu. Pokud bych zabočil doprava a spletl se, tak je to takové blbé.

Po krátkém úseku cesty skutečně nalézám modrou turistickou značku mířící přes pole kamsi nahoru do lesů. Na ceduli je dokonce nějaké povědomé jméno vesnice. I když to není přesně ta cesta, kterou jsem hledal, vede správným směrem. Až najednou: Prudká odbočka doprava a informační tabule o planetě Uran. Žáci Základní školy Sira Nicholase Wintona Kunžak dostali jako úkol vytvořit model sluneční soustavy v měřítku (poměry mezi velikostmi planet a jejich vzdáleností odpovídají skutečnosti).

Je zde i mapka s přesně vyznačenou pozicí Uranu. Díky planetární naučné stezce tedy vím, kudy přesně se dostat k Neptunu. Bez obav a složitého hledání zabočit doprava a přejít na warp. Hodní žáci.

Zanedlouho poznávám dávno opuštěná místa. Například kříž ve sjezdu uprostřed cesty na památku všem těm, kteří ho přehlédli. Nebo asfaltku vedoucí kolem vody a lesem. Chvíli uvažuji o vstupu do Strany. Ale břehy toho rybníka jsou takové blbě zarostlé. Zato silnice okolo je úplně novým nejetým koberečkem.

Posledním místem, kdy mě zradí paměť a nepřítomnost mapy je samotný přístup na Hradisko. Přijíždím k němu oklikou přes Poldovku. Pár výškových metrů navíc, ale nevadí. Ještě jsem čerstvý. Nedávný prořez u vrcholové skály naplno ukazuje jištěnou lezeckou cestu. Zdá se, že jak je něco z kamene, tak na tom většinou naleznete borháky. Bez jištění a v cyklistických botách se nahoru samozřejmě vyhoupnu po normální a nikoliv horolezecké cestě.

Zbývá jen návrat. Volím Dačice (tam si dám baštu), Jemnici a přes Dešov domů. Počasí se bude hodně dlouho držet. I když se trochu zdržím jídlem, déšť se spouští až na posledních 10 kilometrech cesty. Dá se mluvit o pěkně strávené sobotě.



Trošku tmavé poledne u Pstruhovce. Vyjel jsem až po 10. hodině, takže v Kanadě se nebudu nikde příliš zdržovat.u Zvůle; Váhám jak dál, protože jsem si zapoměl mapu.Hodní žáci. Díky planetární naučné stezce vím, kudy přesně se dostat k Neptunu. Tedy bez obav a složitého hledání zabočit doprava a přejít na warp.Chvíli uvažuji o vstupu do Strany. Ale břehy toho rybníka jsou takové blbě zarostlé. Zato silnice okolo je úplně novým nejetým koberečkem.
Tentokrát mě nepřítomnost mapy trochu mystifikuje, tak k přijíždím k Hradisku oklikou přes Poldovku. Čerstvý prořez naplno ukazuje jištěnou lezeckou cestu.Jeden z borháků na Hradisku.Je pochopitelné, že nahoru vyjdu normální a nikoliv horolezeckou cestou.