 |  |  |  |
 | |||
Datum: 29.08.2010
Autor: Mapař
Ráno zkouším nejprve shromaždiště u nové lékárny a pak alespoň obchodní dům Dyje. Nikdo nepřijíždí. No nic. Pravidla jsou pravidla. Počkám do 9:15 a pak vyjíždím (sám). Tím shromaždištěm prý byla Aralka. To je na nic, dělat pořád tenhle typ změn. To základní má platit pokud možno pořád. Pak to věci dost zjednodušuje.
Do Lukova jedu přes Havranický kopec. Přece jen mě láká údolí Dyje a občerstvovačka na Šobesu. Tam se také dávám do řeči a dozvídám se, že vinice jsou letos v docela dobrém stavu. Uvidíme, co přinese září.
Mám teď o důvod víc litovat, že mám ve Znojmě k dispozici jen víkend. Lesy přetékají houbami. Pamatuji doby, kdy jsem odpoledne vzal bike, odjel s prázdným batohem a zanedlouho se vrátil s plným. Tentokrát se stávám houbařem trochu náhodně, když nad Šobesem najdu u cesty pohozeného zdravého hříbka. Párkrát pak hodím čučku do lesa a přidám k němu do batohu pár klouzků.
Ale teď konečně k dětskému dni:
Je to akce pořádaná ve spolupráci s policií ČR. Materiál, program, touto cestou je rovněž placeno občerstvení.
Do Lukova přijíždím kolem poledne a U Všetečků ještě nějaká akce probíhá. Ve dvoře nikdo ze zaběhlé bikerské party, tak přejdu do hospody a zdvojnásobím zatížení kuchyně (ze svého). Při jídle si vyslechnu zákulisní informaci, že dětí bylo předpokládáno kolem 30. Reálně zde soutěží jen 5 dětí, zatímco 30 dospělých chlastá první ligu.
Po obědě:
Zahlédnu ještě pár odchozích. Nahlédnu do dvora. Ne, že by tam nebyl nikdo ze zaběhlé bikerské party. Není tam vůbec nikdo. Všude kolem jsou opuštěná různá vozítka pro děti, ve dvoře kola a další věci. Kdyby to bylo v Bermudském trojúhelníku, mohu dopsat z půlky snědené obědy a že z šálků kávy se ještě kouří. Prostě nikdo. Chvíli tam nevěřícně zírám, prolézám to okolo, dokonce i volám, ale nic. Když chci z tohoto strašidelného místa odjet, objevuje se Čestmír a ukazuje mi nějakou dobře utajenou místnost se ztraceným osazenstvem.
Jsem zde právě včas, abych stihl vyhlášení soutěží dětí. Byly zde obvyklé jízdy zručnosti a pár dalších aktivit. Například hod granátem – což bývalo i dříve. Při vyhlašování tvořilo řadu přesně 5 dětí. Dalo by se tak uvěřit i té informaci o 30 dospělých a chlastání první ligy. Tyto akce bývají rodiči velice oblíbené. Soutěží bylo dost, takže při vyhlašování se něco dostalo na každého. Vítězové si mohli zvolit ze sady cen. Překvapivě častou volbou byla cyklistická láhev.
Po příjemném posezení vykouknu ven. Ukazuje se, že s hračkami část pro děti skončila. Dospělí jsou konečně na řadě.
| | | |
| |||