vyprošťovací vyjížďka

Datum: 21.11.2010
Autor: Mapař

Účast na vyprošťovací vyjížďce vypadá zpočátku dost špatně. Blíží se desátá a je nás hrstka. Mirek zkušeně odhaduje, že tato oficiální akce je už lidmi brána na způsob běžné nedělní vyjížďky: Skutečný začátek 15 minut po oficiálním. V zásadě je to tak možné, ale pravidlem by to být nemělo.

Prozatím opravdu jen několik. Aby na oficiální akci chyběl i Čestmír, by bylo trochu drsné. Mirek Kučera se zatím jede vyprošťovat na Českou. Později padají historky o svalnatých slibech účasti na této vyjížďce. Ono také ve 4 ráno se 6. kořalkou v ruce se docela dobře slibuje cokoliv.

Později se to lepší. Přece jen se nás grupa schází. Většinou skalní. Krom Mirka jsou zde třeba Jelínkovi, Bednaříkovi, Sumbal. Ještě bude menší nahánění po městě, ale dřív se stavíme na vyprošťováka na České. Cílový bod máme dnes nedaleko, tak nás ve výsledku bude tuším přes 15. Zatím odjíždíme v počtu 13 a u odbočky na Hradiště se dělíme dřív, než bude v souladu s významem tohoto počtu někdo vybrán k ukřižování. Jedna skupina jede napřímo přes Cínový vrch. Druhá vezme alespoň Hradiště, v Mašovicích uděláme „vlevo hleď“ k dávnému konci nedělních vyjížděk a bereme to spojkou do Citonic.

Na spojce Maruška upozorňuje na možné srny a mimoto Čestmír si při jejich spatření dopřeje vyděšené zvolání dopředu ke mně. V dané situaci samozřejmě v žertu. Pro neznalé této souvislosti: http://www.mapar.cz/articles/20091128_soukroma/index.html

Později v Citonicích zaslechnu od Petra historku o srně sražené autem: Byl nedávno přímo u toho. Jel na kole, v protisměru auťák. Pár srn se rozhodlo utéci před autem tak, že tomu řidiči skočí do cesty - jak už to tak obvykle dělají. Jedna nebyla dost rychlá. Ten řidič i Petr ji pak viděli umírat. Ne, že bych z praktických důvodů tahle zbrklá zvířata měl bůhví jak rád, ale přece jen jim tohle nepřeji.

Sraz v Citonicích se docela protáhne. Vyprošťováky, česnečky, držkové, klubový nápoj znamenající „vpřed“ a podobně. Ve finále mám skoro nejistotu, zda jsme ještě vyproštění, ale když při návratu přes Cíňák jedu vzadu a sleduji situaci, není nic podezřelého vidět. Tak asi jsme.