rallye Lapikus

Datum: 23.01.2011
Autor: Mapař

Dnešek už je chladnější. Při návratu z Břeclavi míjím Pálavu a zapínám světla. U Hrušovan přecházím z asfaltu na kratší terénní cestu, protože objíždět to pořád kolem Hevlínu už mě nebaví. Párkrát si nejsem zcela jist, ale jako na potvoru odbočím blbě až na posledních pár kilometrech. Ale dobré. Napojuji se nakonec tam, kam jsem měl.

Na sraz nedělní vyjížďky přijíždím poměrně natěsno. Dnes se také ukazuje, že zde se ona pověstná čtvrthodinka zase tak moc nedrží. Nějakých 9:06 a mažeme odtud ve čtyřech. Existuje všeobecné přesvědčení, že už nikdo nepřijede. Těžko říct. K překvapení by byl prostor vždy.

Jaroslav navrhuje Lapikus. To zní rozumě. Cesta tam bude trochu překvapivá. Začíná jakousi sídlištní rallye v Příměticích a postupně nám Jarda ukazuje spoustu pozemků s tím, že „tohle je moje, tamto také, a ještě tohle“. Už jen čekám, kdy dojedeme k jakési velké budově. Mineme zde hradní stráž a až budeme projíždět po chodbách, Jarda ukáže do jedné kanceláře s tím, že: „Jo a tenhle také pracuje pro mě.“ Po dlouhé a náročné jízdě se nakonec z těchto pozemků dostáváme. Ukazuje se, že na Lapikus se jezdí přes Tvořihráz. Může být. Podél potoka. Dnes také může být. Díky mrazu se bláto nekoná a díky předchozí oblevě neřešíme ani sníh.

Druhou věcí je hrubý povrch některých cest. Když v něm auťák udělá koleje a pak to zmrzne, není výsledek na ježdění nic moc. Dnes to bylo na celopéra. Prohlídka krajiny ukazuje ještě druhou věc: Dřevo šlo nahoru. Kam se člověk koukne, tam se dělají „čistky od náletových dřevin“. A to tak, že opravdu všude. Není to ani den, co jsem viděl vyholené lužní lesy okolo Janova hradu na Břeclavsku. Tady jsou k vidění holé břehy Výrovické přehrady. O pár kiláků dál bude k vidění i mírně „přepracovaný“ kraj lesa nedaleko Lapikusu.

Konečně projedeme Plavčí a jsme skoro na místě. Až na jednu vychytávku: Trochu nezvyklou polňačkou vyjedeme nahoru na kopec. Lapikus je napravo a polňačka zatáčí doleva a trošku z kopce. I když Jarda doporučuje polňačku s tím, že po ní se tam také dostaneme a že je to lepší cesta, přece jen to raději beru napřímo přes pole. Včera už jsem trénoval a není myslím nutné dávat v neděli 40 000 kilometrů dlouhou štreku s několika delšími brody po cestě.

Hluboké Mašůvky, Plenkovice, Přímětice, pití a dvojitá porce. Tak by se nějak dal charakterizovat dnešní dojezd. Ve své podstatě nedělní vyjížďka se vším všudy a navíc perfektně stíháme.