Vyjížďky ožívají, hospody umírají

Datum: 13.02.2011
Autor: Mapař

V sobotu se vracím ještě za světla po zhruba 80-90 kilometrech. Tentokrát jsem si dopřál jen kratší trasu přes Podhradí a Vysočany proloženou terénem v lesích. V dobrém stavu se lze víc těšit na nedělní vyjížďku.

Předpovědi počasí se plní (ochlazení v šedivém dni) a předpovědi parťáků ohledně účasti bohužel nikoliv. Ale i tak se scházíme 4: Jarda, Drahoš, Radek Svačina a samozřejmě já. Trochu netypicky chybí Tomáš – je nemocný. Tentokrát se návrhu cíle ujímá Radek. Prameniště Daníže je vzato s všeobecným souhlasem. K němu už jsme si nějaký ten týden nezajeli.

Protože cesty jsou díky zmrznutí docela dobré, tak mě potrápí jen rozhozené řazení a opotřebovaný zadní pár brzdových destiček. To řazení dokonce tak, že na Kravák tak úplně nestíhám. Naopak překvapovalo Radkovo tempo. Pomáhá mu sice dobré kolo, ale i tak – po dlouhé době jezdí a docela to nahoru hrne. Tento výkon se bohužel projevuje už v Konicích. Radek je celý zpocený, unavený a je mu zima. Otáčí proto domů. Prý tu může být ještě souvislost s nedávnou pařbou.

Dojedeme k Danýži Radkův memoriál (dobrý nápad s tím cílovým bodem) a řešíme, jakou „nejrychlejší“ cestou se vrátit do Znojma. Nejrychlejší bude vzít to přes Hardegg. No nic. Baštu sice nemám, ale stejně chci přes víkend trochu shodit. Užijeme si jeden starší kousek trati Znovín Cup a zanedlouho už se vezeme přes Dyji.

I po vystoupání na druhé straně si dopřáváme terén. Mráz hraje do karet. Všichni tři se začínáme pomalu zabývat otázkou, kde si po výletu něco dát. Ukazuje se, že ve vesnicích okolo Znojma se dá dobře nacvičovat přežití v divočině. Až potom pojedete na nějakou exotiku za polární kruh, bude to vlastně jen všední záležitost. Cyklokemp v Lukově nic, druhá hospoda od 10 do 12h. Podmolí nic, Mašovice? Poté, co to pan Fukal zapíchnul, už je tam jen jakási hospůdka v rodinném domku. Ani nezkoumáme, zda je otevřeno. I kdybychom odbočili do Bezkova a podařilo se „aktivovat“ majitele restaurace, pak při takovéto přepadovce to bude dost zdržující. Zbývá ještě Hradiště a tam je otevřeno až od 15h. Jedině něco ve Znojmě, ale je potřeba nějak bezpečně postavit kola. Lidový dům se zdá být jedinou možností. Pivnice bez nabídky jídel. Z protější strany dvora je k vidění nabídka rychlého občerstvení. Jmenuje se „Hladové okno“ a je tam zavřeno. Název tedy nelže. Alespoň, že v Liďáku jsou utopenci. Naopak tam překvapivě není Griotka na griotkový grog.

Ale vlastně fajn závěr. V nouzi se učím přežít na pivě a poslouchám Jardovo vyprávění o kole. Prý je úplně cítit, jak to kolo má duši. Jak protestuje proti asfaltu a sotva pod sebou ucítí listí, tak ožívá. Po tekuté verzi oběda se pak rozcházíme. Lze se těšit na další vyjížďku.