 |  | ||
Datum: 03.12.2011
Autor: Mapař
Myslím, že jsem se na kole nikdy nevyflákal tak daleko od Znojma. Ke Pstruhovci mi zbývá méně než 500 metrů. Cesta zdánlivě v pohodě a v tom je právě ta zrada. Náhlé oteplení způsobilo, že ze stromu prší na promrzlou zem a než se naději, jedu po ledu. Naštěstí jen trochu odřené koleno. Tak pro dnešek už druhá událost k zaznamenání. Tou první (a příjemnější) bylo setkání s Mirkem Kučerou jedoucím na Lančov.
V celém tomto mlhavém dnu se mi daří teprve v těchto končinách zastihnout kousek slunce. Nijak se nezdržuji a u rybníku obracím.
Z toho, jak před setměním prší na silnici ze stromů, mám docela nahnáno. Po prvních 20-ti kilometrech zpáteční cesty je to naštěstí co do teplot v suchu. Místo toho dostávám zásah ze strany, ze které bych to v takové míře naprosto nečekal: ospalost. Je tedy pravda, že do Znojma jsem přijel busem v 10 a na kolo vyrážel v 11, ale až do této chvíle jsem měl za to, že jsem si v tom buse schrupnul dost. Místo toho ztrácím tah a dostávám se do stavu, ve srovnání s kterým by byla ožralost ještě dobrá. Poslední zbytky vědomí upínám k tomu, abych se v pořádku vrátil.
I když nechávám konečné rozhodnutí ohledně nedělní vyjížďky na ráno, představa návratu domů jen za účelem mihnutí se mezi dveřmi mi nějak nesedí.
| | ||