 |  |  |  |
Datum: 14.01.2012
Autor: Mapař
Sobotní akci slučuji s trochu kratším víkendem. V sobotu se vracím do Znojma v 10 hodin, abych kolem poledne mazal na akci avízovanou Leošem. Z reakcí vím, že Zdeněk a Mates nemohou, ale jinak by účast být mohla. Tak jenom hlásím, že přijedu sólo a později.
Zdánlivě svižný silniční přesun do Křepic začíná být „zajímavější“ ve chvíli, kdy u Mikulovic začínám cítit, jak zadní kolo plave. Když už defekt, tak samozřejmě s větrem a sněžením. Odhaduji to na nějakou minidíru, prásknu tam vzduch a doufám, že dojedu.
Skutečně dojedu - cca kilometr daleko. Ještě 2x dopumpovávám, než stanu v Křepicích. Ta díra nebyla zas tak malá. Pozdější prohlídka pláště a kevlarové vložky odhalí jen neporušený materiál nad propíchnutou duší. A pak, že není osud. Ještě teď si lze připomenout nedávnou podzimní vyjížďku vstoupivší do historie jako „Pikiho píchací“.
V hospodě je živo. Leoš, Piki, Loyda, … Přijíždím právě včas, abych se dozvěděl, že jitrničky a jelítka už nejsou. Ne, že by vůbec nebylo možné si zobnout, ale celé už ke koupi nebyly. Pivko samozřejmě ano. Tuším, že Loyda zatím dává k dobru historku o pitném režimu při třídenní zabíjačce. Uvidíme, zda tato zabíjačka se nezvrhne ve dvoudenní. Venku se šeří.
Ale dobré. Jsme tu většinou s dobrými světly. I tak trošku překvapí cesta kolem Dunajovické přehrady s využitím polních a lesních cest. V pozabíjačkovém stavu se jako zvlášť vypečené ukázalo stoupání od přehrady na jihozápad. Je to asi 80 výškových metrů – ve chvíli kdy chcete jet a nejste natěšený na nějaký noční výkon. Pak už po asfaltu.
Dnem, kdy alespoň jednou v týdnu dospím, se stává neděle. Na začátku procházky potkávám účastníky vyjížďky. Mohlo to být dobré. Trochu bílo, ale ne kluzko. Zmrzlá zem bez bláta. Cesta přes Šobes.
| | | |
Další fotka od Leoše Svobody je zde:
406896_267827726613300_100001582249478_699927_1609874455_n.jpg