 | |||
Datum: 08.09.2012
Autor: Mapař
| |||
V souladu s myšlenkou Aztéckého kalendáře se historie opakuje. Kdysi jsem vyjadřoval určité rozladění, když se někomu „změnily priority“ a začal vyjížďky vynechávat. No a najednou v tom lítám sám. Staří pardi z klubu mají po této větě asi jasno. K závodění už asi budu mít jen takový platonický vztah, když budu dolaďovat nové funkce při zpracování výsledků. Excel je trošku chudší programovací nástroj, ale když přes mé algoritmy mohou téci miliardy v ne úplně malém počtu evropských zemí, nebo třeba poté, co jsem udělal cca 7 národních bank (strojové stahování kurzů), tak výsledkovou listinu bych mohl spočítat také ;-)
Ne sice, že bych zanevřel na cyklistiku, či vůbec nejezdil. Jen to bývá jinde, nebo styl tak úplně neodpovídá někdejším nedělním vyjížďkám: „Je to dál, ale zato horší cestou.“ Jako tuto sobotu, kdy jsem ukazoval, že východ Znojemska může být i rovina – jako ta na snímku:
 | |||
Vypadá to možná hrozně, ale ten jeden kopeček představuje elegantní způsob, jak do málo kilometrů dát dohromady kousek Podyjí s východními poli a vinicemi. Z ježdění zbývá jen příjemná a prospěšná aktivita. Nejzazším bodem sobotního výletu na východ bylo takové to domácké Ječmeniště. Ukazuje se, že restaurace je pořád otevřena (i když si nejsem úplně jistý jídly), jeleni tam pořád jsou a přibyly ovečky.
 |  | ||
V neděli mi ještě jedna drobná příhoda připomíná, že nějak ztrácím kontakt. Nerad bych. Uvidíme další osud.