Datum: 24.01.2026
Autor: Mapař
V sobotu je krásné ráno. V takovém dni by mnohý sebevrah ani nedošel ke kolejím. Nicméně mám nakoupit jakousi záhadnou školní pomůcku, tak padám do města. A když už jsem jednou vyšel ... Při sestupu od muzea si nelze nevzpomenout na záběr lidí bezmocně jedoucích po zledovatělém svahu Sněžky. Bez zábradlí (nebo nesmyků) by zde nebyla nejmenší šance sešplhat v pořádku dolů.
Monte Bů je ze hry. Tam bych se leda musel prodírat někde lesem, protože po cestě e-e. Šlo by navštívit Králův stolec. Jak se jednou nějak dostanu z údolí, tak se to dá uhrát na rovinku. V Gránicích vidím relativně neprošlápnutou a tudíž schůdnou zelenou nahoru. S trochou dobré vůle se lze na ní z počátku udržet a v horních partiích ji obejít. Tím jsem nahoře.
Co dál? Zkoušet z Hradiště navázat na polňačku skrz dolinu by bylo celkem odvážné. Mimo to by mi polňačka ve svém stavu byla k ničemu. Dneska mají použitelné cesty akorát hrududil. Vydávám se tudíž na temnou cestu po asfaltu k odbočce.
Odbočka nezklamala. Po polňačce se opravdu jít nedá. Pouze po jejím okraji. V lese to zlepšuje méně uválený hrbolatější povrch. Zdá se, že dnes mám les jen pro sebe. Za celou dobu zde nikoho nepotkávám. Dokonce ani na Králově stolci. Zpáteční cestu volím kolem hájenky a vystoupat Hradišťskou. Kdybych ignoroval tuto silnici, tak další možnost vyjít relativně bezpečně do města je až za přehradou kolem soudu.
Alespoň město je schůdné. Zamířím k obchoďáku víceméně jen proto, abych neměl "áčko". Nedovedu si moc představil, kam dnes vyrazit. Jakékoliv polňačka teď bude s mokrým ledem plně certifikovaná k lámání kostí. Minuty u Dyje příjemně ubíhají.
"Dej ať nikdo nepřijede"
Po 9:05 se v klidu vracím domů.