 | |||
Datum: 14.02.2026
Autor: Mapař
Už zase má být na víkend "krásné" počasí. Chudák prťousek.
Když sebou pohnu, mohu projezdit alespoň sobotní dopoledne. Neuškodí to vzít přes Šobes.
| |||
Vystoupám Monte Bů a první relevantní zastávkou je Havranický kopec. Po exmooraptorech bych se tu ohlížel marně. Sahám na ohradník a je mrtvý. Zlatíčka už jsou asi u Ria (ne, tohle Rio nemá s teplem nic společného). Budou zde chybět. Jako malá bezvýznamná náplast zaujme na kopci něco, co notoricky znám a nikdy jsem si toho nevšiml pod tímto úhlem: Ranně barokní dílo matky přírody zobrazuje lidskou postavu v určité pozici. Tato pozice má vyjadřovat ... to by asi bylo napsané v nějakém uměleckém průvodci.
 | |||
 |  |  | |
Propluji k Šobesu, abych zjistil, co je pravdy na hláškách o sněženkách... Nic. Louka ve směru k vinici je prázdná, začátek stoupání Lipínské cesty také.
Dnes se nenabízí žádná větší zastávka. Jen okrajem lesů projedu k převisu mezi Lukovem a Čížovem a dál sejdu pašeráckou. Pašerácká se obecně zdá být nevhodná pro kočárek tlačený člověkem na kolečkových bruslích. Některé její úseky začínají být nepříjemné i pro pěšáky.
 | |||
U Zadních Hamrů se vzorně plní předpověď Aladina (kdyby se tak chtěl zmýlit) a přistává první poprašek vodních kapek. Jenom tedy dorazím ten Vranov, ať mě příští stovečka v Polabí nesešrotuje tolik, jako předchozí a dostanu se znovu do nějakého stavu. Když nic nekiksne, budu to potřebovat. Uvidím, co zítřejší nedělní.
 | |||